Středa

16. říjen 2019 42. týden

Měli jsme vstupní dům s bránou, kolem dokola zeď s taškami, uvnitř volně vzrostlé kaštany, mezi nimi trávu a lavičky. Uprostřed hlavní dům, kde jsme bydleli. Vzadu byly stáje. Nebyli v nich koně, ale motorky a velký motoservis. Všechny fasády byly nové a teple okrové.
Po trávě se procházelo hodně lidí, mnozí se skleničkami vína v ruce, povídali si. Zlatý, podzimní den, modrá obloha.
S manželem, který byl spojením všech tří mých manželů, jsme mluvili o cestování. Vtom přijeli nějací lidé a manžel šel za nimi. Jednali o rozšíření servisu. Jedna nebo dvě ženy z nich se chovaly, jako by manžel byl nejpřitažlivější muž na světě a on spokojeně souhlasil se všemi návrhy na změny. Pochopila jsem, že zase budeme jenom pracovat a nikdy nikam nepojedeme. Bylo mi smutno a nejradši bych už nežila. Odešla jsem k silnici pod skálou. Vylezla jsem nahoru a dumala, jestli mám skočit a umřít.
Za chvíli přijela na praseti (to je skůtr) holka, zastavila dole a pak na mě mluvila. Říkala, že smrtí nic nevyřeším, ať se vrátím, že zase bude dobře a usmívala se na mě. Odpovídala jsem, že stejně nedokážu slézt dolů, že už se nedá nic dělat. Ale všimla jsem si, že ona vypadá jako já. A taky jsem se podívala na druhou stranu za sebe a viděla, že z druhé strany mám dolů jenom asi jeden metr. Tak jsem slezla a myslela na ty kaštany a trávu a lavičky, courala jsem v duchu po naší zahradě. A probudila jsem se. Bylo půl sedmé a pes Amík do mě jako každý den v ten čas strkal tlapou, ať vstávám a dám mu a kočkám ranní jídlo.
Nevím úplně proč, ale tohle je komentář k horoskopu na středu :) . Ať se daří!

Z minula: narodil se Stanislav Lachman (1921-2010), špičkový designér. Do Síně slávy byl uveden v roce 2007.

Ze srdce přeji každému dobrý den.