[Elvie], 2.9.2006 -
Dobrý den, omlouvám se, že Vám píšu podruhé, ale momentálně (vlastně již několik let) se potýkám s finančními problémy,ze kterých nemůžu najít cestu ven. Nechtěla jsem se s nikým "radit", řekla jsem si, že budu jen pracovat a platit a platit, dokud všechny dluhy získanév manželství, které bylo letos rozvedeno, nezaplatím. a že už to bude dostatečný trest a ponaučení za lehkovážnost a nepromyšlenost, se kterou jsme s manželem v minulosti nakládali s finančními prostředky. Nyní nastala situace, že několik společností ode mě žádá okamžité uhrazení větších částek, které není v mých silách "posbírat". Snažím se velmi šetřit po všech směrech, což je pro moje děti velmi stresující, ale stále je spousta složenek, které zůstanou nezaplaceny a tak se měsíc od měsíce dluhy zvyšují...o půjčce nemůže být řeč, protože jsem v registru dlužníků....rodina nemůže pomoci...PROSÍM, PROSÍM, EXISTUJE PRO MĚ NĚJAKÝ ZPŮSOB, JAK NALÉZT ŘEŠENÍ TÉTO NEŠŤASTNÉ SITUACE ? ZAČNE SE MOJE SITUACE ZLEPŠOVAT, PŘÍP. NAJDU LÉPE PLACENÉ MÍSTO, ABYCH MOHLA "VÍCE PLATIT" ? MUSÍM SE S PROBLÉMY VYPOŘÁDAT SAMA, NEBO EXISTUJE NĚJAKÁ OSOBA, KTERÁ MI MŮŽE PODAT POMOCNOU RUKU ? Velmi děkuju za Vaši odpověď, paní Ljubo, přeju Vám vše dobré. Jsem narozena ...

Dobrý den, domnívám se, že byste se měla obrátit na sociální odbor v místě bydliště, kde Vás mohou nasměrovat k neplacenému právníkovi - u něj hledat radu. V poradně Vám neumím pomoci...LA

[Elvie], 25.8.2006 -
Děkuji za odpověď, určitě budu o ní přemýšlet, protože bych nerada hrála stejnou roli pro své dvě dcery. pěkný den

...

[Elvie], 24.8.2006 -
Dobrý den, prosím o radu, jak dál ve vztahu s matkou...jsem nechtěné dítě a přesto, že mi je už 32 let, velmi tím trpím. Nikdy jsem necítila žádný hlubší vztah a náklonost z její strany, spíš jenom nechuť z toho, že jsem. V životě přichází chvíle, kdy mě dokáže velmi hrubě srazit na kolena, osočit, odstrčit, nařknout, prostě velmi ublížit a já to pak moc těžce nesu...nevím, jak tento vztah řešit, nemyslím si že zanevřít na ni bylo správné, ale tím, že vždy sklopím uši a získávám si stále zpět její přízeň, kterou stále ztrácím, i když vlastně nevím proč,je pro mě velmi vysilující a bere mi to energii ke všemu ostatnímu. Budu vděčná aspoň za malinkou radu. Přeju pěkný den Lenka/Já jsem narozena ...Matka ... - přesný čas bohužel nevím. /

Dobrý den, kdybyste nebyly matka s dcerou, řekla bych, že jste jedna za osmnáct a druhá bez dvou za dvacet - že jste si hodně podobné a nemáte si co vyčítat. Rozdíl je v tom, že maminka tu byla dřív než Vy, a tím jaksi uplatňuje právo staršího...Máte pravdu, že už dlouho i Vy jste dospělá, proto byste se sama měla snažit o nadhled a ne na všechno hned reagovat, a to zejména ne prudce, protože teď byste sice mohla pomalu začít "vyhrávat", ale s maminkou byste se nikdy nenašly. Co jsem napsala, myslím v dobrém, chcete-li, nechte si to projít hlavou...LA

Zpět do Poradny